Průjem znamená, že máte více jak 3 vodnaté či řídké stolice denně. Říká se tomu enterokolitda, nebo je-li přítomna i krev, tak dyzentérie. Pokud někdo i zvrací, nazýváme to gastroenteritida.

Většina těchto akutních zažívacích potíží v našich zeměpisných šířkách jsou virové infekce (Adenoviry, Noroviry, Rotaviry, atd.). Průjem může doprovázet a u dětí často doprovází i respirační infekce (covid). Jsou to přímo přenosná infekční onemocnění a obvykle onemocní více členů domácnosti či kolektivu. Poměrně vzácněji způsobuje průjem bakterie (Campylobakterie, Salmonella, enterotoxigenní Escherichia coli - ETEC,..) Typickým průjmem dovezeným ze Egypta je právě zmíněná ETEC. Jsou to nemoci špinavých rukou či kontaminovaných potravin. (Extrémně vzácně jsou pak původci jiné patogeny.) U potíží, kde se vyskytuje pouze zvracení, nikoli však průjem, jde obvykle o tzv. akutní gastropatii či enterotoxikózu, kdy je potrava kontaminovaná látkami dráždícími zažívací trakt (zkažené jídlo, alkohol).

U všech těchto potíží je základem léčby a na prvním místě úporná rehydratace (voda, rehydratační roztoky z lékárny, může být i cola). I na choleru se umírá kvůli dehydrataci. K příznakům dehydratace patří malátnost, slabost, točení hlavy, rychlý puls. Ke snížení frekvencí průjmu (má smysl od 6x vodnatých stolic za den a více) je vhodný lék obsahující racekatodtril (Hidrasec, Enditril,..), který se užívá 3x denně. Jiné léky nemají u virových průjmů smysl (Endiaron, Ercefuryl, Smecta, černé uhlí, antibiotika, probiotika,..). Nezkrátí dobu potíží, nezlepšují příznaky, pouze vám vyprázdní peněženku. Pokud je hlad, je vhodné rozumně jíst. Dodržování "rohlíkové diety" nezlepšuje příznaky ani rychlost rekonvalescence. Obvykle si tělo s těmito infekcemi za výše uvedených opatření poradí za 72hodin.

Jsou-li přítomny horečky, krev ve stolici, nebo výrazné bolesti břicha, je třeba vyhledat lékařskou pomoc